[{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"Article","@id":"https:\/\/www.cebera.cz\/rekordmani-mezi-rostlinami\/#Article","mainEntityOfPage":"https:\/\/www.cebera.cz\/rekordmani-mezi-rostlinami\/","headline":"Rekordmani mezi rostlinami","name":"Rekordmani mezi rostlinami","description":"Ka\u017ed\u00fdm rokem ztr\u00e1c\u00ed Zem\u011b mnoho rostlinn\u00fdch druh\u016f. Je to d\u00e1no p\u0159edev\u0161\u00edm \u010dinnost\u00ed \u010dlov\u011bka, kter\u00fd od pr\u016fmyslov\u00e9 revoluce zamo\u0159uje sv\u011bt syntetick\u00fdmi l\u00e1tkami. P\u0159esto lze \u0159adu vz\u00e1cn\u00fdch rostlin vid\u011bt d\u00edky pr\u00e1ci botanick\u00fdch zahrad a jsou i vz\u00e1cn\u00e9 rostliny, kter\u00e9 lze p\u011bstovat doma \u010di na zahrad\u011b. Zat\u00edm toti\u017e nepat\u0159\u00ed mezi z\u00e1konem chr\u00e1n\u011bn\u00e9 druhy. Nej&hellip; mezi rostlinami &nbsp; \u00c1ron...","datePublished":"2019-11-21","dateModified":"2023-05-11","author":{"@type":"Person","@id":"https:\/\/www.cebera.cz\/author\/#Person","name":"","url":"https:\/\/www.cebera.cz\/author\/","identifier":1,"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/bbaa4e9a58aac4329fe0ade0f3fb816f09f0dc43c21f6e884dccfbc124b16b29?s=96&d=mm&r=g","url":"https:\/\/secure.gravatar.com\/avatar\/bbaa4e9a58aac4329fe0ade0f3fb816f09f0dc43c21f6e884dccfbc124b16b29?s=96&d=mm&r=g","height":96,"width":96}},"publisher":{"@type":"Organization","name":"cebera.cz","logo":{"@type":"ImageObject","@id":"\/logo.png","url":"\/logo.png","width":600,"height":60}},"image":{"@type":"ImageObject","@id":"https:\/\/www.cebera.cz\/wp-content\/uploads\/img_a359362_w3255_t1573371130.jpg","url":"https:\/\/www.cebera.cz\/wp-content\/uploads\/img_a359362_w3255_t1573371130.jpg","height":0,"width":0},"url":"https:\/\/www.cebera.cz\/rekordmani-mezi-rostlinami\/","about":["D\u016fm a zahrada"],"wordCount":453,"articleBody":"Ka\u017ed\u00fdm rokem ztr\u00e1c\u00ed Zem\u011b mnoho rostlinn\u00fdch druh\u016f. Je to d\u00e1no p\u0159edev\u0161\u00edm \u010dinnost\u00ed \u010dlov\u011bka, kter\u00fd od pr\u016fmyslov\u00e9 revoluce zamo\u0159uje sv\u011bt syntetick\u00fdmi l\u00e1tkami. P\u0159esto lze \u0159adu vz\u00e1cn\u00fdch rostlin vid\u011bt d\u00edky pr\u00e1ci botanick\u00fdch zahrad a jsou i vz\u00e1cn\u00e9 rostliny, kter\u00e9 lze p\u011bstovat doma \u010di na zahrad\u011b. Zat\u00edm toti\u017e nepat\u0159\u00ed mezi z\u00e1konem chr\u00e1n\u011bn\u00e9 druhy.\tNej&hellip; mezi rostlinami&nbsp;\u00c1ron &nbsp;je jeden z&nbsp;nejv\u011bt\u0161\u00edch druh\u016f \u00e1ronovit\u00fdch rostlin. &nbsp;M\u00e1 kv\u011btenstv\u00ed, kter\u00e9 dor\u016fst\u00e1 a\u017e do v\u00fd\u0161ky dva a p\u016fl metru.&nbsp; \u00c1ron je opilov\u00e1n mouchami, kter\u00e9 jsou l\u00e1k\u00e1ny na kv\u011bt v\u00fdraznou v\u016fn\u00ed. Kv\u011btn\u00ed toulec z\u00e1rove\u0148 slou\u017e\u00ed jako past.Raflesie Arnoldova&nbsp; m\u00e1 stejn\u011b jako \u00c1ron unik\u00e1tn\u00ed kv\u011bt, dokonce nejv\u011bt\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b. Kv\u011bt m\u00e1 jeden metr v&nbsp;pr\u016fm\u011bru a v\u00e1\u017e\u00ed kolem jeden\u00e1cti kilogram\u016f. Spat\u0159it jej m\u016f\u017eete v&nbsp;tropech Bornea a Sumatry. Je parazitickou rostlinou (podobn\u011b jako u n\u00e1s jmel\u00ed) a tak nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 listy, stonky ani ko\u0159eny. Raflesii objevil anglick\u00fd cestovatel John Arnold v&nbsp;roce 1918 a pojmenoval ji po zn\u00e1m\u00e9m britsk\u00e9m koloniz\u00e1torovi Stamfordu Rafflesovi.Ob\u011b rostliny, jak raflesie, tak \u00c1ron zap\u00e1chaj\u00ed po hnij\u00edc\u00edm mase. Tento pach l\u00e1k\u00e1 opylova\u010de, jimi\u017e jsou mouchy, kter\u00e9 tak p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed pyl ze sam\u010d\u00ed na sami\u010d\u00ed rostlinu.Stapelie (\u010desky smrdutky)tak\u00e9 zap\u00e1chaj\u00ed jako shnil\u00e9 maso. Ale svoj\u00ed lest dot\u00e1hly k&nbsp;dokonalosti a nejen, \u017ee p\u00e1chnou, ale tak\u00e9 jako maso vypadaj\u00ed. Jejich okv\u011btn\u00ed l\u00edstky jsou toti\u017e r\u016f\u017eov\u011b hn\u011bd\u00e9 a hrbolat\u00e9.Wolfia &nbsp;je oproti p\u0159edchoz\u00edm druh\u016fm &bdquo;opa\u010dn\u00fdm&ldquo; rekordmanem. Je toti\u017e nejdrobn\u011bj\u0161\u00ed rostlinou na Zemi. Wolfia, kter\u00e1 roste na vodn\u00edch hladin\u00e1ch, je p\u0159\u00edbuzn\u00e1 u n\u00e1s zn\u00e1m\u00fdm ok\u0159ehk\u016fm poch\u00e1zej\u00edc\u00edm z&nbsp;Austr\u00e1lie. Proto\u017ee m\u011b\u0159\u00ed necel\u00fdch \u0161est milimetr\u016f v&nbsp;pr\u016fm\u011bru, naleznete j\u00ed pouze pomoc\u00ed lupy.Puya Raimondii je dal\u0161\u00edm rekordmanem, kter\u00fd m\u00e1 obrovsk\u00e1 kv\u011btenstv\u00ed. Mohou dor\u016fstat v\u00fd\u0161ky a\u017e dva a p\u016fl metru a jsou slo\u017eena a\u017e z&nbsp;osmi tis\u00edc kv\u00edtk\u016f. Roste v&nbsp;bol\u00edvijsk\u00fdch prales\u00edch. Do\u017e\u00edv\u00e1 se sto pades\u00e1ti let a kvete pouze jednou. Hned po odkv\u011btu toti\u017e zahyne.Podobn\u00fdch rekordman\u016f je mnoho. V&nbsp;Austr\u00e1lii dokonce rostou dva druhy orchidej\u00ed pod zem\u00ed! Dosud se nepoda\u0159ilo v\u011bdc\u016fm zjistit, jak\u00fdm zp\u016fsobem se tyto orchideje opyluj\u00ed.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        4.2\/5 - (8 votes)        "},{"@context":"https:\/\/schema.org\/","@type":"BreadcrumbList","itemListElement":[{"@type":"ListItem","position":1,"name":"Rekordmani mezi rostlinami","item":"https:\/\/www.cebera.cz\/rekordmani-mezi-rostlinami\/#breadcrumbitem"}]}]